Na Singapur jsem byl natěšenej, ale opět to nedopadlo dobře. Už pátý po sobě jdoucí závod s odstoupením nebo zásadní chybou.
Singapur se zjevil jako opravdu naročný, ta ztráta na špičku byla velká. V trénincích jsem postupně zrychloval z počátečních 1:45 na 1:43, na poupraveném setupu z Maďarska. S sobotu jsem trénink věnoval setupu a vyplatilo se, změkčením předku a zvýšením vozu jsem se dostal na 1:42.1, což bylo dobré, tam na nás vzadu.
No ale v kvaldě jsem se necítil vůbec dobře, trochu se mi klepaly nohy ... nevím co to bylo, a nezajel jsem to co bych měl a chtěl.
Start byl dobrý, dostal jsem se dopředu před Jirky Syrovatského, ale nemělo pro mě nijaký význam ho zdržovat, tak jsem tam po pár zatáčkách nechal dost místa na předjetí, moji soupeři jsou přece jen jinde.
Závod se mi jel skvěle, držel jsem se vláčku předemnou tak 3-4s, ujížděl těm za mnou, až do chvíle, než se doma kolem mě začla motat manža s dcerkou, ztratil jsem soustředění a přeplynoval výjezd ze zatáčky rovnou do zdi a ztratil křídlo. Není nad to být v kokpitu sám

. Rychle do pitu, při výjezdu mě to táhlo do strany, opřel jsem se za semaforem z boxu o zeď, a bug zařídil ulomení křídla znovu, a to už nemělo cenu s tak poškozeným vozem pokračovat.
Ale jak psal Jarda, je to rozjížděcí rok, plný učení, chyb a pokusů stát se rychlejšími.
A jsem rád že jezdím tady, kde jsou ti nejlepší, a nutí mě mačkat z auta co nejvíce, abych se jim přiblížil.
Korea je další z tratí na kterých jsem nikdy ještě nejel, takže spousta učení.
Gratulace všem co dojeli, a speciálně Jardovi za další bod do kasičky